VSC Zlín - Volejbal Brno, a.s. 3:0 (21,17,22)

Celkem jednoznačné vítězství a zároveň psychická vzpruha pro Zlín. Sládeček nahrávka, Kostoláni účko, Čajan s Přikrylem na smeči, blok Čechmánek a Navláčil, libero Mračko. Brno s Fučíkem na nahrávce, Mlčuch opět na účku, Smrčina se přesunul tedy na blok spolu s Kubalcem, smeč Katona a Kuliha, libero Musil. Jednoduše řečeno, hosté nezlobili, moc chyb a špatný příjem, Zlín byl nervozní pouze v prvím setu, kdy hostům šel servis, pak ale zlobilo Brno pouze náhodně a vždy udělalo nějakou „hloupou“ chybu. Pro domácí cenné vítězství už jen proto, že vyhráli 3:0 a po delší době mohou být spokojeni se svým výkonem, zejména pak Kostoláni. Sládeček dobře rozdával. Z mladíků se dobře zapracovává Navláčil, zejména pak v obranné fázi. Brno zaostávalo v příjmu a následně do plných se neprosadilo.

Kocouři Vavex Příbram - VK Ostrava, s.r.o. 2:3 (19,-22,-19,17,-12)

Vyrovnané utkání i co se týče statistik urvala pro sebe po zásluze Ostrava. Domácí začali s Pekárkem na nahrávce, Kriško univerzál, smeč Bohm a Zach, blok Leikep a Havrlík, libero Málek. Hosté s Haníkem na nahrávce, Michalovič na účku, smeč Mauler a Správka, blok Kubala a Široký, libero Václavík. Příbram začala lépe a dá se říct, že dohrala ze hry tápajícího se Michaloviče (otázkou je zda to bylo díky únavě a zranění, či výkonu).  První set nehrál dobře ani Haník a Kubala, zatímco Příbram celkem solidně uhrávala i bránila. Ovšem místo toho, aby domácí využili únavu hostí, Ostrava se díky nepřesnostem Příbrami v příjmu podání dostala do hry a to vystřídala na post univerzála 2 hráče, Maulera, Záhorského. Na smeč se tak posunul Fořt. Kocouři se vrátili do hry až ve třetím setu, kdy se zapojil Čížek a Rosenbaum místo Bohma a Pekárka. Set sice nedotáhli, ale ten čtvrtý už byl v režii domácích. Zlom nastal v rozhodujícím pátém, kdy ještě domácí vedli 9:8, ale opět série špatného příjmu znamenala těžkou situaci a toho hosté využili a utkání už si vzít nenechali. Obecně velmi atraktivní prostředí a hra jako na houpačce. Ostrava byla k poražení, ale nakonec se ukázala i lepší mezihra hlavně rozdíl v liberu obou celků a příjem. Dobře zahrál Havrlík a vrací se Kriško, u hostů dobře blokaři a libero Václavík je u nás špička.

VK Karbo Benátky nad Jizerou – VK České Budějovice 0:3 (-22,-14,-17)

Budějovice přijely do Benátek po výprasku od Příbrami a chtěly reagovat. Mistr nastoupil s Michálkem na účku a trápil se pouze v prvním setu. Druhý a třetí set už byl jasně v režii hostí. Trenér domácích Smolka se snažil točit se sestavou, bral timeouty, ale Jihostroj hrál lépe než s Příbramí. Celý zápas odehrál Filip Habr a celkem se mu dařilo. Budějovice měly dlouhou lavičku, ale univerzálové stále nemohou hrát. Za Benátky dobře Jambor. Tomáš Fila měl žaludeční potíže, statečně však zápas dohrál. Andy Rojas po zápase prohlásil:“jsme šťastni, že jsme znovu vyhráli, s Benátkami již letos popáté, počet zápasů v této lize s jedním soupeřem je neuvěřitelný. Doufám, že se znovu potkáme v play off“.

Slavia Havířov - AERO Odolena Voda 3:1 (15,-10,18,21)

Domácí družstvo si vybralo slabou chvilku jen ve druhém setu, proto 3 body doma. Na nahrávce Duda, účko Holiš, smeč  Neusser a Kuchař, blok Kotas a Malínek, Holiš, Kuchař, Malínek Libero:Dohnal. Aero s Břicháčkem J. na nahrávce, jeho bratr Adam na účku, smeč Rotrekl a Kufa, blok Sedlář a Fokt, libero opět Svoboda. Havířov s novým mladým smečařem Kuchařem a Malínek začal na bloku. První set nic závažnějšího, druhý set začalo Aero zlobit velmi na servisu deklasovalo překvapené domácí.  Samzřejmě to nevydrželo hostům déle, než set a hra se vrátila zpět do stejných kolejí. Moravané si vítězství vybojovali a to po zásluze. Byli lepší ve všech činnostech a i komplexnější. Odolka nemůže prakticky vystřídat a změnit hru, což znamená skoro vždy problém a jelikož jsou tam mladší hráči, kteří si nemohou odpočinout, utkání tedy po celý průběh nezvládnou.

SK Volejbal Ústí nad Labem - volleyball.cz ČZU Praha 0:3 (-23,-19,-20)

Špatný výkon poznamenaly trestuhodné chyby a nemohoucnost. Praha toho využila a odváží si plný počet bodů. Na nahrávce Bican a účko Kramár, Moník s Moozem na smeči, Mach a Juna na bloku, libero  Kořínek. Hosté začali s Patočkou na bloku (který se blýskl dobrým výkonem v minulém špílu) a Šrámkem, Bartůněk na nahrávce a  Finger na účku, Marel s Křesťanem na smeči,  libero Pfeffer. Ústí má dost okleštěnou sestavu a do toho ještě špatnou náladu. Momentálně je to tým „mlčochů“. Údajně rozhodl  první set a pokažené vedení 19:14. To samé defacto i v setu třetím. Domácí dokáží udělat i pět vlastních chyb v jednom postavení, čtyřikrát aut, jeden blok. Do hry se zapojil už i Dvořák, ale na něm je vidět, že mu chybí bývalý trenér Malán, který ho i psychicky podržel. Družstvo nemá řvoucí oporu, která by vyburcovala ostatní. Praha byla také nervózní, ale hned jak hosté poznali, že Ústí je na tom ještě hůř, dokázali toho využít a průměrným výkonem získali plný počet bodů. Po utkání to vypadalo i na sepsání stížnosti na rozhodčí Záhorcovou, ale nakonec se to uklidnilo. Přece jen je hlavní chyba asi někde jinde.

Brazilský trenér Mauricio Paes aktuálně vede české reprezentanty Davida Konečného a Petra Konečného ve francouzském Tours, do loňské sezony spolupracoval v Paříži s Jiřím Novákem. Další pořádnou čáru přes rozpočet udělal svazové komisi Vital Heynen. Kouč belgického mistra Noliko Maaseik byl už vybrán a představitelé svazu s ním domlouvali konkrétní podmínky kontraktu. Nakonec ale vést český národní tým sám odmítl, když akceptoval lukrativnější nabídku.

Jakou naději mají čeští trenéři? V prvním kole jich o pozici reprezentačního kouče bojovalo pět – Petr Brom, Martin Demar, Milan Fortuník, Josef Smolka a dosavadní kouč Jan Svoboda. „Čeští trenéři zde musí hrát důstojnou roli, někteří budou určitě na projektu české reprezentace spolupracovat,“ ujistil Zdeněk Haník .

Ve druhém kole výběrového řízení budou mít přiležitost i další kandidáti. Třeba ti, kteří v předchozí řádné volbě nebyli přizváni k osobním pohovorům. „Čtyři kandidáti poslali své přihlášky pozdě, teď dostanou šanci,“ svěřil šéf svazu. Kandidáti posílají své životopisy a projekty s koncepcí týmové přípravy do 2.března. Samotné výběrové řízení pak proběhne v následujícím týdnu.

Tomáš Klement

S povoláním psychologa se setkáváme čím dál tím častěji. Vidíme jejich práci ve filmech, seriálech, čteme o nich v knihách a časopisech a nebo je dokonce sami navštěvujeme nebo jsme navštívili. Na základě těchto znalostí a zkušeností si vytváříme představy. A když se potom dočteme o někom, kdo se zabývá sportovní psychologií, máme tendenci toto slovní spojení rozdělit a představit si psychologa, kterého zajímá sport. V tomto a dalších článcích, které přijdou bych vám ráda osvětlila, jak funguje a co nabízí sportovní psychologie. Takže od začátku…

 Kdo je psycholog?

Doba se změnila, ale zvyk je železná košile. Lidská potřeba řešit problém s blízkým člověkem je zde stále, ale v tom obrovském tempu, ve kterém žijeme, často opravdu blízkých lidí nemáme okolo sebe mnoho. A když nějakého máme, své problémy s ním řešit nechceme. Dříve měla každá vesnice svého stařešinu, se kterým se radila. Každý za ním mohl přijít a probrat své problémy. Důvěřovali mu a jeho radami se řídili. Pak nastoupila doba křesťanství, kde tuto zpovědní a poradní roli plnil kněz. Ale, kdo je tu pro nás dnes? Jaký vztah máme ke stáří? A co teprve ke křesťanství? Hodnoty se změnily, ale potřeby zůstaly. Psychologie jako vědní obor vznikla na konci 19. století a postupně se tak dostávala do našeho povědomí především v souvislosti s léčením asociálních lidí, kteří se neumí a nemohou zařadit do života většinové společnosti. Když se někdo odhodlal jít k psychologovi, byl podvědomě zaškatulkován do kolonky „blázen“.

I přesto, že zde funguje velká osvěta, ve většině z nás je hluboko zakořeněn výše zmíněný pocit. A je pouze otázkou času, kdy se konzultace u psychologa stane přirozenou součástí našich životů.

A možná právě proto, že je v nás tento pocit tak hluboko zakořeněn a ke slovu psycholog máme již výše popsaný vztah, začíná se čím dál častěji objevovat slovo kouč v souvislosti s mentální přípravou.

 Kdo je kouč?

V 70. letech minulého století bylo slovo kouč díky Timothy Gallweyovi a Johnu Whitmorovi posunuto na jinou úroveň než jen sportovní trénink. Koučování a kouč se začal mnohem více zabývat psychikou. A díky intenzivní práci s potenciálem jedince, tak sportovci začali dosahovat mnohem vyšších výkonů při stejném a někdy i nižším zatížení. Ze sportu se toto povolání přemístilo mezi manažery a zkrátka do všech oblastí, kde je hlavním cílem podání co nejvyššího výkonu. Jaký je tedy rozdíl mezi psychologem a koučem? Ačkoli se dočtete mnoho chytrých pouček například, že psycholog řeší již vzniklý problém, zatímco kouč rozvíjí potenciál, je to vysoce individuální, jak se k tomu kdo postaví. Každý člověk je jedinečný, a proto každý potřebuje jedinečný přístup. Čím více přístupů znám a jsem schopna aplikovat, tím je pro mě širší pole, ze kterého mohu pro své klienty vybírat. Koučovací přístup je mi blízký vychází z předpokladu, že každý člověk v sobě již potřebné řešení má, jen je třeba ho umět najít. Jako Michelangelo, když tvořil Davida říkal, že on ho nestvořil. Že David již v kameni byl on ho pouze zbavil částí, které nebyly David. Pro mě je koučování právě o tom zbavování těch částí, které vás brzdí.

Já a psychologie sportu

Někdy mám pocit, jako by slovo psycholog v sobě skrývalo nějakou odpudivou formulku. Když už se odvážím a řeknu někomu, že to dělám, následuje vyděšený nebo zvědavý pohled a slova typu: „Tak to si musím dávat pozor, co ti řeknu“, „Ty už mě musíš mít přečteného“, „Myslíš, že jsem blázen?“… To je omyl. Psycholog tu není, aby hodnotil, soudil, odsuzoval. Ale ani aby radil. Psycholog je tu proto, aby nám pomohl pomoci si sami! Osobně nevidím rozdíl v tom, jak si kdo říká, jestli kouč nebo psycholog, nejdůležitější je odhodlání a záměr, se kterým svou práci dělá. Mohou mít každý jiné vzdělání, ale nikde není psáno, co je to správné. Tím v žádném případě nechci potírat význam vzdělání, ale není výjimkou, že člověk, který psychologii nevystudoval, může sportovci s psychikou pomoci lépe než kdejaký psycholog. Jak je to možné? Mají spolu vztah, rozumí si, dokáže zapojovat empatii…A nyní se po dlouhém úvodu konečně dostávám k jádru věci. Jak tedy pracuje sportovní psycholog a s čím může sportovci pomoci.

Je plno přístupů a dalo by se říct, co psycholog, to přístup. Já věřím, že aby mohla nastat větší změna, je nutné vytvořit vztah mezi psychologem a sportovcem. Musí se vzájemně poznat, důvěřovat si a na základě tohoto vztahu si sportovec sám uvědomí, kde je problém. Samozřejmě, že existuje nezměrné množství technik, které je možné aplikovat, aby se psychika posílila.

Podrobně o práci a kompetencích psychologa, průběhu první návštěvy a ještě mnohem více se dozvíte v dalších dílech miniseriálu o sportovní psychologii.

Děkuji za přečtení, zdraví všechny sportovce i nesportovce Kamila Jetmarová

Reprezentaci žen tak poprvé v historii samostatné České republiky povede zahraniční kouč. Carlo Parisi střídá Jiřího Šillera, jemuž na konci loňského roku vypršel kontrakt. „Česko už není nositelem největšího progresu ve volejbale, chceme změnit úhel pohledu na volejbal,“ poznamenal k výběru zahraničního trenéra předseda Českého volejbalového svazu Zdeněk Haník. „Jirkovi Šillerovi za celý svaz děkuji, odvedl u reprezentace kvalitní práci.“

Carlo Parisi působí v roli hlavního kouče na klubové úrovni od roku 1993, sedmou sezonu vede družstvo v prestižní Serii A1. Osmým rokem Parisi trénuje tým Busto Arsizio, který po třech letech dovedl do nejvyšší soutěže. Předloni slavil triumf v evropském Poháru CEV a letos v lednu jeho svěřenkyně ovládly Italský pohár. Dres aktuálně vedoucího celku italské ligy oblékají i opory české reprezentace Aneta Havlíčková a Helena Havelková.

„Je to pro mě mimořádná výzva. Vidím tu velký potenciál, ale jsem teprve na začátku, a tak žádná velká prohlášení na efekt dělat nebudu,“

- Carlo Parisi, 
nový trenér reprezentace žen České republiky

„Už v minulosti jsem trénoval české hráčky, tak můžu říct, že trochu znám jejich mentalitu,“ připomněl Carlo Parisi někdejší spolupráci s dalšími reprezentantkami Kateřinou Buckovou, Terezou Matuszkovou nebo Marcelou Ritschelovou.

Právě Marcela Ritschelová se stala jedinou českou tváří nového realizačního týmu ženské reprezentace. „Marcela bude pro naše družstvo důležitá nejen kvůli jazykové komunikaci, ale vím, že dokáže hráčkám předat můj způsob myšlení,“ prozradil Parisi důvody, proč Marcelu Ritschelovou oslovil. Druhým asistentem a zároveň manažerem týmu je Enzo Barbaro. Realizační tým tvoří ještě kondiční trenér Ezio Bramard a statistik Marco Musso, oba působí rovněž v klubu Busto Arsizio.

Pozice hlavního trenéra českého národního týmu pro Carla Parisiho znamená premiérové reprezentační a zároveň i zahraniční angažmá. Nadále bude působit i u týmu Busto Arsizio. „To je ve volejbale běžná praxe. V sezoně trenér pracuje v klubu a zhruba od května do září plus při případných dalších akcích mimo tohle období se věnuje reprezentaci,“ popsal Zdeněk Haník.

Nový reprezentační trenér a představitelé svazu oznámili také nejbližší cíle národního týmu. Pod vedením Carla Parisiho by si reprezentace měla nejhůře druhým místem v Evropské lize zajistit účast ve Světové Grand Prix a nominovat se na mistrovství Evropy 2013. „Smlouva (trenéra Parisiho) se bude odvíjet podle dílčích cílů, s horizontem až do roku 2016,“ přiblížil Haník. Potenciální vrchol Parisiho angažmá u české reprezentace tedy přijde v roce konání olympijských her v Rio de Janeiru. „Účast na olympijských hrách je snem nejen trenéra Parisiho. A my si musíme klást tak vysoký cíl, i když kvalifikace je brutální,“ uzavřel předseda svazu.

Tomáš Klement

VK Jihostroj České Budějovice – VO Příbram 0:3(-27,-25,-20)

České Budějovice prohrály zatím v extralize pouze jednou a to s Příbramí na konci roku 2011. S českým družstvem pak svěřenci trenéra Svobody prohráli znovu ve finále poháru, a to s Ostravou. Absolutně nezvládli témeř vyhraný zápas. Ve čtvrtek se střetli znovu, opět s Příbramí. Příbram přijela do Budějovic komplet a zahrála jeden ze svých lepších zápasů. Klasicky se velmi vyhecoval Vojta Zach, který perfektně přihrával a uhrával důležité balony. Univerzál Kriško se rozehrál k fantastickému výkonu, domácí ho nemohli zastavit. Pekárek hru řídil velmi dobře a snažil se i nahrávat rychleji do zony čtyři. Oba blokaři pak celkem s přehledem četli hru soupeře. Je pravda, že Budějovicím chybí univerzálové, ale rozhodně neprohráli kvůli tomu. Nezvládli opět ani jednu koncovku z prvních dvou setů a ve třetím je přehrála Příbram již na plné čáře. Podle statistik měla obě družstva příjem i útok skoro stejný, ale o tom to rozhodně nebylo. Opět se rozhodovalo ve dvou koncovkách a zde Budějovice nenašly sílu ukončit set. Už poněkolikáté. Budějky prostě prochází menší krizí a je jen na družstvu jak se z toho dostane. Halou se nesly chvílemi kritické poznámky, je jasné, že tlak na hráče je větší než v jiných klubech. Je normální, že fanoušci jsou zvyklí jen na výhry, přeci jen po 17 výhrách v řadě před Vánoci je to pochopitelné. Úřadující mistr ligy si tak bude muset sednout na zadek a dostat se zpátky do formy. A to s pokorou, takový je úděl favoritů.

Volejbal Brno – SKV Ústí nad Labem 3:1 (22,-28,22,23)

Vyrovnané utkání, ale po zásluze zůstávají 3 body v Brně. Za domácí na nahrávce  Fučík, univerzál hraje již několikátý zápas blokař Mlčuch, na bloku mladíci Zajíček a Kubalec, smeč Kuliha a Katona, libero další mladík Musil, přičemž Muroň kryje záda smečařům.Hosté s Bicanem na nahrávce, Moník s Moozem na smeči, blok  Alfonso a Mach, univerzál  Kramár, libero Kořínek. Hosté se potýkají nejen s finančními problémy, ale i se zraněním. Dlouhodoběji chybí nahravač Dvořák, Bican tedy alternuje, do toho se zranil v průběhu zápasu Alfonso, takže Ústí dohrávalo s univerzálem Pěkným na bloku. Zápas se trhal v koncovkách setů. Domácím zahrál slušně Mlčuch, nekazil. Hra se opírá o Katonu, ten výborně a Kulihu, kteří z velké výšky dělají body. Mají problém s plachticím servisem, ale pokud je někdo nevytrestá slušnou plachtou, tak to ustojí, jako tentokrát. Ústí bojuje, hraje slušně v poli, ale nedokáže uhrát bodový míč. Sesypal se totálně příjem podání, dříve nejlépe přihrávací družstvo má velké trable. Důležité body o boj do play off tedy pro Brno, severočeši ovšem stále mají náskok 6 bodů a drží postupovou pozici.

ČZU Praha – Slavia Havířov 3:2 (20,-27,-18,21,13)

Bojovný duel, trochu na houpačce, nakonec domácí vydrželi a získávají 2 body. Na nahrávce Bartůněk, univerzál Finger, smeč Křesťan a Marel, blok Pajma a Šrámek, libero Pfeffer. Hosté tradičně s Dudou na nahrávce, Holiš učko, smeč Neusser a Kozák, blok Srkal a Kotas, libero Dohnal. Začátek zápasu Praha dobře a v poklidu. Hosté se vzepjali ve druhém a třetím setu, kdy ze hry dostali Křesťana a hra domácích začala být nedisciplinovaná a plná chyb jak od nahravače, tak smečařů. Zlom byl ve 4.setu, kdy hosté vedli ještě 14:18, ale náskok prohospodařili. Do 5. setu vrátil trenér Malina Křes´tana a byl to právě on, kdo výrazně pomohl k vítězství v tiebreaku. U hostů dobře zahrál střídající Malinek se svými 9 bloky, což je velké číslo, mladý Holiš na účku, který ovšem udělal právě ve 4.setu prá chyb. Domácí tradičně trápí výkyvy, ale to se dá očekávat. Bartůněk si vybral slabou chvilku, stejně tak Křes´tan. Ale nakonec po kratším výpadku to ČZU zvládlo. Havířov sehrál dobré utkání hlavně po špatném výkonu doma s Ústím.

Aero Odolena Voda – VK Dukla Liberec 0:3 (-18,-23,-15)

Povinné vítězství hostů, kde to skřípalo pouze ve 2.setu. Domácí s Břicháčkem Janem na nahrávce, jeho bratr na postu univerzála, Kufa a Rotrekl smeč, blok Sedlář a Fokt, libero tentokrát Svoboda. Liberec po zranění na postu univerzála dostal příležitost Hadrava, nahrávka Řezníček, smeč Pešl a Hyský, blok Staněk a Beer, libero Kopáček. Zraněný je tentokrát Ticháček. Domácí trápili v druhém setu, zejména plachtícím servisem a tím, že Liberec hrál trochu profesorský volejbal, tak pustil Odolku do hry. Ta si to ovšem prohospodařila a set ztratila. Dukla bodovala 14 bloky, což je velké číslo. Zpět ve hře je Kufa, na liberu tedy hrál smečař Svoboda. Liberec má problémy s marodkou a po neslavném poháru, kdy vyhořeli smečaři i univerzálové se trochu hledají.

VK Ostrava – VSC Zlín 3:0 (22,17,23)

Domácí i bez opor přehráli Zlín celkem jednoduše. S Haníkem na nahrávce, na postu univerzála hrál mladý Záhorský, na smeči začal Správka a Fořt, blok Sobotka a Kubala, libero Václavík. Zlín se Sládečkem na nahrávce, Kostolányi na účku, smeč Čajan s Přikrylem, Čechmánek a Navláčil blok, libero Mračko. Ostrava šetřila Michaloviče a Širokého a únava ostatní hráče příliš nedohnala. Zlín hrál s velkým respektem a vytvořil mnoho chyb. Domácí stabilně na servisu a to opět rozhodlo. Ustrašeným výkonem nemohl Zlín Ostravu ničím překvapit.

Držíme palce všem soutěžícím!!!!

Míša Jelínková, 15.2.2012

]]> http://via-volley.cz/2012/02/sranda-musi-byt-14/feed/ 0 http://via-volley.cz/2012/02/ostrava-ma-cesky-pohar/ http://via-volley.cz/2012/02/ostrava-ma-cesky-pohar/#comments Sun, 12 Feb 2012 19:28:19 +0000 rdk http://via-volley.cz/?p=7545 Ostrava vyhrála Český Pohár. Po pětisetové bitvě přemohla obhájce trofeje, České Budějovice a odváží si domů hezký zlatý pohárek. Jihostroj bojoval, ale chyby v důležitých momentech utkání ho stály trofej. Nejlepší hráči vyhlášeni Rojas a Michalovič.

Jihostroj nastoupil stejně jako včera bez svých dvou univerzálů, obě mlátičky si stále  hojí šřámy. Na účku tedy Michálek. První set jasně patřil Ostravě, lépe na všech činnostech (6-0 na bloky). Jihostroj klasicky trpěl nervozitou, hůře přihrával. Během druhého setu se však situace otočila a Ostrava se dostala pod tlak. Prohrávala 19-22 a 21-23. Pak ovšem přišel první klíčový moment utkání. Jihočeší prohospodařili náskok několika chybami (nesouhra nahrávače se středákem, smečovaný balon pře do aoutu, eso z plachty a aut z handy). Ostrava si tak celkem bez práce přišla i na druhý set a vedla dva nula. Velmi dobře (stabilně) hrál dnes nahrávač Haník, kterému se zápas povedl. Rozehrál si relativně dobře středáky a pak jednoduše nakrmil svoji mlátičku Michaloviče.

Budějovice se však nevzdaly a otočily zápas. Začli lépe přihrávat i podávat a dva následující sety celkem s přehledem uhrály. Podařilo se jim i relativně ubránit Michaloviče. Hlavně v páté setu až do stavu 10-7 měli převahu. Pak však přišel druhý zlomový bod zápasu. Zkažené podání a tři obdržená esa  od stavu 10-8 do konce – a Ostrava se mohla zčít radovat.

Mimo zmíněného Haníka hrál velmi dobře Michalovič, sice dal 4 auty a dostal 6 puklic, ale odehrál si svoje a útočně dotáhl Ostravu k vítězství. Správka, který kupodivu přihrával hodně balonů to zvádl dobře a obzvláště prstama neměl vůbec problém přihrávat budějovické plachty. Široký a Kubala měli oba po 10 útocích a také spnili zadání (tedy co nejvíce vázat obranu soupeře). Jediný Maurer měl po celý zápas problémy. Budějovice zase začli hrozně, ale pak se jejich výkon zvedal. Michálek se dnes trápil daleko více než včera, útočně táhl Fila, Rojas i Smrčka. Škoda dvou nesložených útoků ze středu v koncovce druhého setu. Zapletal také střídal lepší chvilky s horšími.

Prostě jako každé finále to více než o statistice bylo o chvilkové psychice a zde se dařilo tentokrát lépe Ostravě. Důležité momenty prostě zvládla lépe. Budějovice mohou býr spokojeni, že i bez obou úček sehrály vyrovnanou partii. Ale je jasné, že klidně si trofej mohli odvézt domů obhájci.

Gratulace patří do Ostravy.

První semifinále bylo velmi vyrovnané. První set si urval Liberec, ve druhém vedla dlouho Ostrava koncovka ale zase patřila Liberci. Nicméně Liberec totálně nezvládl začátek třetího setu a Ostrava se probudila. Michalovič, který byl na začátku marný začal daleko lépe útočit.  A stále více rozhozená liberecká obrana mu dovolovala stále víc a víc, místo aby držela to, co ji na začátku vycházelo.  Kubala si odehrál svoje a i Haník byl tentokrát celkem přesný. Liberec celkově hraje pomaleji, naopak Haník se nebojí poslat balon rychleji. Liberec sázel na blok, jedna činnost ovšem nestačí, postupně se mu hra rozkládala jako domeček z karet a pátý set byl totálně v režii Správky a spol. Liberec má v podstatě nyní jen jednoho smečaře Hyského, který zápas sám neutáhl. smečoval na 53 procent, ale udělal mnoho chyb a někdy volil špatně. Ticháček a Pešl mu moc nepomohli. Univerzál Hadrava ještě není úplně top.

Druhé semifinále mělo papírového favorita Budějovice. Nicméně oba teamy mají své specifické problémy. Mistr ligy nemá ani jednoho univerzála a ještě nějakou dobu to tak zůstane. Novotný plní trapnou roli diváka. Příbram zase bojuje s tíživou ekonomickou situací a to jim na výkonu rozhodně nepřidá. I tak bylo podle našeho názoru druhé semifinále kvalitnější než to první i podle počtu nevynucených chyb. Budějovice bojovaly s Příbramí v prvním a třetím setu. Koncovku prvního si mistři připsali pro sebe naopak třetí set zvládli lépe Kocouři. Špatně hrál Pekárek, pomalu, nepřesně, pokud si tajně myslí na národák, měl by si začít pinkat o zeď.  Kriško, jeden druh uderu, který mu hráči Budějovic celkem v klidu tentokrát přečetli. Dobře četl hru Havrlík, solidně hrálo i libero. Vojta Zach si odvedl svoje a i když po něm budějovičtí šli podáním, odpřihrával si to solidně. Budějovicím vaří Fila, ve formě je opět i Zapletal. Michálek účko zvládá s přehledem zatím. Zatím. Problémy jsou klasicky trochu na příjmu, o tom asi není třeba moc mluvit.

Finále bude dnes velmi zajímavé, Ostrava určitě uspořádá hon na Filu. Budějovice nebudou v tomto zápasu úplným favoritem, naopak tlak by měl být na Ostravě, která by měla využít šance k prvnímu vítězství nad Budějovicemi letos. Určitě nás čeká velmi zajímavý zápas. Začíná se v 15 00 v Mladé Boleslavi. Finále přenáší i televize.

Liga Mistrů mužů má za sebou první play off a zbývá poslední 6 družstev plus pořádájící Belchatow.

Final Four se potřetí za sebou pořádá v Lodži (2008,2010,2012) a dvakrát Belchatow bral bronz. Jednou s Jakubem Novotným (2010). 2009,2010 a 2011  se třikrát radovalo Trento (jednou s janem Š TOKREM). Letos by domácí chtěli aspoň do finále a tlak je obrovský. Mezitím ostatní bojují o postup. A shodou okolností je u toho hodně trenérů, kteří kandidují na post trenéra naší reprezentace (tedy těch cizinců, čeští trenéři moc do finálových bojů Ligy Mistrů nepromlouvají )

Přemožitel Budějovic Cuneo si to rozdalo v  italské bitvě titánů s Maceratou. Cuneo vyhodilo trenéra (Gullinelli, který se hned pokouší o český národní team) a zmlátilo Maceratu v prvním zápase 3-0. Druhý match se hrál v Cuneu, Macerata nejen, že dokázala vyhrát 3-2, ale i urvala si i zlatý set a postupuje. Trochu nespravedlivé pro Cuneo, ale velmi atraktivní pro lidi. Oba zápasy hrál Jakub Veselý, který se konečně dostává více na plac a celkem se mu daří. Například ve druhém zápase, který byl naprosto strhující (čtvrtý i pátý set vyhrála Macerata o dva body) udělal Kuba 7 bodů, útočil na 56 procent. Bohužel to nestačilo a Cuneo se soutěží loučí.

Druhý team, který porazil Budějovice, Poitiers měl velmi těžkého soupeře (je pravdou, že mezi posledními 12 už lehký soupeř opravdu není). Ruskou Kazan. Doma Francouzi bojovali, prohráli 2-3. Což je bohužel v systému zlatého setu stejné jako 0-3. V Rusku potom Kazan klasicky úřadovala a namlátila kohoutům 3-0.

Do play off postoupil i třetí Unterhaching a hrál také v Rusku. Novosibirsk s Lukášem Divišem je vyprovodil ve dvou zápasech, v tom druhém v Rusku 3-0. Němci hráli bez prvního univerzála (zranění), bojovali, ale útočná síla Rusů byla nad jejich síly. Velké drama, ale s úspěšným koncem prožili naopak Němci z Friedrigshafenu. Svěřenci nesmrtelného trenéra Mogulesca porazili nejdříve doma velmi překvapivě Tours 3-0 (rozhodl servis a první vyrovnaný set) a potom hlavně uspěli v hořícím kotli v Tours, kdy vyhráli v tiebreaku 3-2 a postoupili. Radoval se tedy Slovák Zatko a naopak truchlili oba čeští Koneční. Davidovi dokonce i slza ukápla. Přesto Češi hráli výborně, David měl 22 bodů a Kendy zase 3krát zablokoval. Zdálo se, že i Tours bylo celkově lepší, ale přišel Venno (univerzál Němců) na podání, dal dvě esa v pátém setu a byl konec. Prostě sport… Tours momentálně trenuje další z uchazečů o národní team, Brazilec Paeis.

Potom ještě Arkas Izmir přejel Kedzierzyn. Poláci se potýkají s velkou marodkou, mají některé středáky mimo, takže na bloku museli hrát jiní. Velmi zajímavé situace, kdy se tam objevil například Witczak (druhé účko) nebo dokonce smečař Samica. Čech Jirka Popelka hrál část a udělal 3 body na 33 procent.  Izmir to táhnul klasicky přes duo Agamez – Bravo a trenér Hoag se může radovat z postupu ´mezi posledních 6. A nakonec je tu Trento, favorit celé soutěže, které zlikvidovalo Maaseeik, kde trénuje další uchazeč o naši repre, pan Heinen. Belgičani neměli moc šancí, proti rozjeté mašině z Itálie se moc hrát nedá. Jan Štokr opět výborně pobyt mezi bulharskými bratry mu svědčí.20 bodů a 62 procent na útoku mluví za vše. Naopak Belgičani se trápili, udělali za 3 sety 15 nevynucených chyb a dostali 10 bloků, což je proti Trentu prostě moc a moc.

Dvojice LAST SIX:

Macerata -Trento

Kazan – Friedrigshafen

Novosibirsk – Izmir

Zase na dva zápasy a případný zlatý set, tři postupující jdou do Lodži, kde na ně čeká Skra Belchatow. Italové se prostě mezi sebou musí vymlátit…. Final Four 18.-19. března 2012

Během turnaje nás oslovil Dragan Čučković z místního slavného klubu Vojvodiny NS, se kterým jsem naši účast domlouval. Dragan je sekretářem klubu a zároveň šéfem mládežnických kategorií. Pozval nás s trenérem Johnem na kafe k sobě do klubu na neformální pokec o volejbale a domluvit se na další spolupráci. Na konci dubna bychom se měli opět v Novim Sadu zúčastnit turnaje s týmy Vojvodiny, Friedrichshafenu, Trevisa, Poláků a Slováků. Předně musím podotknout, že Vojvodina NS je dlouhá léta společně s Bělehradem absolutní špička srbské klubové scény a zásobárna reprezentantů pro všechny chlapecké kategorie. Nelze vyjmenovat všechny srbské reprezentanty (v čele s bratry Grbiči), kteří Vojvodinou prošli, jelikož jejich portréty zdobí celou dlouhou chodbu skromného, ale útulného zázemí klubu.

Zpočátku byla debata taková zdvořilostní, opatrná. Dragan na všechno reagoval velice upřímně a jeho veliké charisma z něho čišelo na všechny strany. Po krátkém oboustranném oťukávání jsem ztratil veškeré zábrany a napřímo jsem z něj „tahal rozumy“ ohledně jejich systému vychovávání úspěšných reprezentantů, jak to mají nastavené se svazem apod… Dragan neustále odpovídal naprosto upřímně a bez nějakých okliček. V průběhu rozhovoru jsem vlastně zjistil proč. Oni opravdu nemají co skrývat, protože je to celkové sportovní klima prostě nastavené jinak než u nás. Několikrát zdůrazňoval zajímavou větu: „my nemáme peníze a tudíž nemáme žádné problémy“. Ta vystihuje vše podstatné.

Ale k jádru věci… V Srbsku mají v současné době 3 sportovní centra (nazývají je volejbalovými školami), okolo kterých se točí vše podstatné. Vojvodina je jedním z nich. Záměrně nenabízím paralelu s našimi SCM, jelikož to není na místě. Jejich centra fungují vyloženě na bázi jakéhosi regionálního výběru v jednom týmu. Oni prostě udělají v 15 letech (v 9. třídě základní školy)výběr. Tam se jim přihlásí okolo 40 hráčů, ze kterých vyberou 15 a s těmi pracují. Dají jim ubytování, školu a jídlo. Trénují 1 x denně v rámci klubu. Hrají již od 15 let nižší mužské soutěže za Vojvodinu. Mládežnické dlouhodobé soutěže se nehrají, jelikož dle slov Dragana to nemá pro kluky význam. Je to nízká kvalita. Tak raději hrají třetí ligu mužů a o titul v kadetech či juniorech si to rozdají o medaile ve dvou turnajích. Připravují je vyloženě pouze pro ten nejvyšší volejbal. Jelikož jsou absolutní špička na světě již v juniorském věku, tak se jim velmi často stává, že již v tomto věku odcházejí do ciziny. Nedávno nabídnul jejich 16letému nahrávači Friedrichshafen 6.500 Euro měsíčně…tak prostě šel.. A takhle to chodí. Nejlepší hráči odchází ve dvaceti letech do Ruska, Itálie, Polska, ostatní hrají v Srbsku za „A tým“ Vojvodiny. Soupiska „Á“čka se hemží 19-20 letými kluky, opět na ní figuruje 16 letý nahrávač, kterého jsme měli možnost vidět a shodli jsme se, že se asi bude minulost v podobě brzkého odchodu opakovat. S nimi zkušený 34 letý Gerič, který dohrává kariéru a pomáhá mladým. Již je pro něj nachystáno jiné místo v klubu. Další zajímavostí je, že v klubu pracují na funkcionářských pozicích výhradně bývalí hráči Vojvodiny. Jak trenéři, tak manažeři atd… Ředitelem klubu je zlatý medailista z olympijských her 2000 v Sydney a nejlepší libero ME 2001 u nás v Ostravě, Vasa Mijić.

Filozofie klubu je vychovávat světové hráče pro reprezentaci a pro volejbal vůbec. Peněz mají velice málo, takže nemohou konkurovat jiným nabídkám, ale nevadí jim to. Stejně tak, nemohou čekat nějakou podporu od svazu, natož od vlády. Také se nemohou revanšovat menším klubům, kteří jim „dodávají“ chlapce, jelikož jim nemají co dát. Ale menší kluby jsou hrdí na to, že jejich odchovanec jde do Vojvodiny. Proto to také přeci dělají a od malička malým klukům říkají…“pořádně trénuj a třeba si Tě v patnácti vybere Vojvodina“. Vím, že to v porovnání s naším prostředím zní jako pohádka, ale je to fakt.

Teď si trochu rýpnu do nás. Mám pocit, že si u nás kluby příliš zvykly na podporu svazu. Nejen na dotace, které se staly již jakousi samozřejmostí, bez které by se to (ne)dalo dělat??? Ale když slyším vždy něco vyloženě čistě klubového, nebo něco ohledně soutěží atd… pořád slyším svaz, svaz, svaz. Věty typu, „Když tohle svaz zavede, tak to nás zničí“… „Když tohle svaz zruší, tak to nás zničí“. Mládežnické kluby zmizí z mapy apod…. Menší kluby neustále řeší otázku „výchovného“, přetahování hráčů atd…. Teď je zase v kurzu „kuchařka“..a kdo ji bude dělat?? Zase svaz… Zkrátka si myslím, že se u nás až moc mezi sebou handrkujeme a pokud to jde, tak za všechno může svaz. Myslím si, že se kluby tímto zbavují odpovědnosti za vlastní fungování a měly by být více samostatné a efektivní. Napadá mě jednoduchá, ale pro mnohé jistě „kacířská“ myšlenka. Když budu chtít v nějakém malém klubu dobře pracovat s deseti kluky s cílem vychovat jednoho až dva pro větší klub typu Brna a Prahy a potažmo třeba reprezentaci. Potřebuji k tomu svaz? Jsem na svazu existenčně závislý? Podle mě ne. Pokud budu mít správné přesvědčení a chuť, tak to bude fungovat i bez podpor a dotací. Osobně si dokonce myslím, že je náš svaz a jeho zaměstnanci až moc pracovně zainteresovaný na klubové mládeži. Vznikla tu taková atmosféra, že musí svaz zachránit český mládežnický volejbal. Dle mého je to, ale zodpovědnost jednotlivých klubů a ne svazu. Svaz by měl své usilí směřovat více třeba na mládežnické reprezentace a jakýmsi způsobem koordinovat a pomáhat propagovat výchovu mládeže. Typickým projektem je barevný minivolejbal. Tam je to naprosto v pořádku. Ale zachraňovat volejbal musí stejně ty malé kluby ve školních tělocvičnách, za to svaz nemůže být zodpovědný. A pokud tam někde pobíhá talentovaný dlouhý kluk. Tak ho prosím neschovávejte, nehádejte se, jestli půjde za pět nebo deset tisíc. Ale nabídněte ho sami do toho většího volejbalu. Třeba z něho bude jednou Grbič…;-))) Mám tu i jeden konkrétní případ. Máme v národku kadetů nějakého Matěje Šmídla. Je to ročník 97, což je o dva roky mladší než náš výběr. Pro nás momentálně  jeden ze  dvou hlavních blokařů a i na Srby udělal velký dojem. Dle mého názorů budoucí Michal Rak. Ptáte se odkud je? Trénuje se svým nadšeným taťkou v Letovicích s žákama. Scházejí se prý třeba ve čtyřech a někdy spíš cituji „tak taťkovi pomáhá s tréninkama“. A tohle je průser! Teď má již nakročeno do Ostravy, což je super, ale půlrok jeho vývoje v háji (všechna čest tatínkovi, který ho vychoval pro volejbal…;-)) Ale toto by se v Srbsku stát nemohlo! Dávno by hrál třeba ve Vojvodině 3.ligu mužů a už by z něj brousili ten diamant..

Zkusím teď bodově vystihnout srbský „chudý“ model, potom třeba změny, které by se nabízely u nás a prosím zainteresované osoby o reakce. Jestli můj článek třeba špatně vyzněl tak vězte, že nechci být negativní nebo destruktivní, ale naopak to myslím pozitivně a účelně. Díky moc za případné reakce. Tomáš Pomr

SRBSKÝ MODEL:

-V 15 letech výběr do tří „volejbalových center“ v zemi
- Centra nejsou finančně závislá na svazu, pouze hodně lehce podporovaná svazem v závislosti na reprezentantech (svaz na to nemá peníze)
- Centra neplatí žádné výchovné menším klubům (nemají na to peníze)
- Menší kluby mají svůj jasný cíl vychovávat kluky pro tato centra, potažmo reprezentaci
- Nehrají se celostátní dlouhodobé soutěže typu ČP žáků (nemají smysl, nízká úroveň, náklady atd…)
- Menší kluby hrají mezi sebou regionálně (podobně jako u nás krajské soutěže)
- Centra si to rozdají o mládežnické medaile ve 2-3 turnajích za rok
- Centra hrají s mládežníky seniorské nižsší soutěže
- Ostatní kluby fungují čistě samostatně bez jakékoliv podpory svazu
- V současné době jsou Srbové dlouhodobě absolutní světová špička v chlapeckém volejbalu

OTÁZKY KTERÉ JSOU U NÁS V KURZU:

- Omezení počtu SCM?
- Vazby menších klubů na SCM?
- Vazba mezi SCM a reprezentací?
- Otázky „výchovného“ a „odstupného“?
- Finanční dotace svazu pro SCM a SPS?
- Jsou tyto dotace vždy adekvátní a nezbytně nutné?
- Hrát soutěže dlouhodobě a masívně, nebo omezit počty týmů a termínů?
- Hrát juniorskou extraligu a 1.ligu také turnajově?
- Jak u nás vnímáme podstatu mládežnických reprezentací?
- Je u nás systém nastaven na výchovu masy průměrných hráčů, nebo evropské či světové špičky?